Toalety aneb proč se jí jen pravou rukou

V Indii toaletnímu papíru moc nefandí. Ne že by tu vůbec nebyl, ale dávají přednost jinému způsobu očisty. „Ony místnůstky“ mají v Indii vůbec nezvyklou podobu, tak se na to pojďme podívat popořadě.

Není pravda, že byste v Indii nenašli evropský záchod. V moderních prostorách a v příbytcích bohatších Indů jiné než evropské toalety nenajdete. Je to tak, že úměrně míře sestupu v socio-ekonomickém žebříčku, setkáváte se častěji se „šlapkami a dírou“ jež mohou přecházet až do díry bez šlapek (tak hluboko jsme ale zatím neklesli :-).

Zajímavostí u některých „evropských“ mís (třeba u nás doma) je způsob splachování. Voda nevytéká shora zpod obrubně, jak jsme my Evropané zvyklí. Kdepak. Čistá voda do mísy proudí z vedlejšího přívodu, který je umístěn jen nepatrně výše, než je běžná hladina vody v toaletě. To s sebou přináší jisté praktické problémy, které si asi umíte představit.

Než ovšem člověk přistoupí ke splachování, zajímá ho obvykle onen toaletní papír (který v Indii až na výjimky na záchodě nenajde). Když se s určitou mírou zoufalství kolem sebe rozhlédne, vysoce pravděpodobně najde zdroj vody a kovovou nebo plastovou nádobku. V tu chvíli obvykle i těm natvrdlejším dojde, proč se levou rukou prostě nejí.

Čistá varianta tureckého záchodu (zdroj: www.ecesty.cz)

Pozornějšímu čtenáři jistě neuniklo, že tu pořád ještě něco chybí. Nám to také nedalo a po čase jsme se odvážili k nesmělému dotazu: „My chápeme, že místo toaletního papíru používáte k očistě vodu. Ale když se umyjete, tak jste pak mokří...? ...jak to řešíte?“ Tato otázka zůstává naneštěstí nezodpovězena a nám nezbývá než hádat, že pod sárí či pandžábí není nic vidět a teplo společně se suchým vzduchem případnou vlhkost rychle vyřeší.