Je v Indii nepořádek?

Chtělo by se říct ano. Při bližším pohledu však vyjde najevo, že ani tato zdánlivě jednoduchá otázka nemá jasnou odpověď...

Vydejme se na procházku. Tentokrát pomineme všudypřítomný prach a budeme se dívat jen po odpadcích. Občas se něco válí ve škarpě, ale takové věci člověk vidí i v Evropě. Ono je tu vlastně docela čisto? Pomyslíte si, jenže pak přijdete ke strouze odpadní vody, ve které se válí všechno možné a ještě k tomu spokojený pes. Úhledná kupička odpadků se vrší i u blízkého stromku. Takže tu není čisto?

Pokračujete dál a nevěříte vlastním očím: Na silnici Ind a ohání se palmovým koštětem, co mu síly stačí. On vážně zametá silnici?! (Aspoň že si na to vzal koště s násadou, to se tu jen tak nevidí.) Druhý den ráno už vás tolik nepřekvapí, když po cestě do práce uvidíte skloněnou ženu, která zametá TRÁVNÍK. Asi jsou hodně pořádkumilovní?

Silnice se zametá v neděli ráno... než začne jezdit moc aut

I trávníček musí být čistý

Při další procházce po městě si koupíte sušenku. Za 5 Rs, chutná bezva. Už jen vyhodit papírek. JENŽE. Kde je nějaký odpadkový koš? Město je plné cedulí „Keep city clean & green“, ale odpadkové koše se tu skoro nevyskytují. Jediné výjimky tvoří parky včetně zoo, kde koše nabývají podoby roztomilých zvířátek s nápisem „Use me“. Kromě toho se na cedulích návštěvník dočte, že za odhazování odpadků může dostat pokutu. Rodilí Indové však smysl odpadkových košů ještě zcela nepochopili, neb papírky ze svého Cornetta nenuceně odhazují přímo pod sebe a plastový tučňák stojící jen tři metry od nich se na to smutně dívá. Po této zkušenosti by vás už nemělo překvapit, když i dcera Mr. Money při projížďce po jezeře hodí do vody lahev od svého dopitého 7up. Takže to jsou bordeláři?

Papírky bezmyšlenkovitě pouští z ruky rovnou na zem...

...a přitom tučňák stojí jen 3 metry vedle.

A co se vlastně děje s odpadky, které skončí v „koši“? V našem guesthousu vynáší odpadky watchmen, takže vlastní zkušeností jsme donedávna nedisponovali. Ptáme se kamarádky, která hospodaří sama: „Ráno to dám na ulici a on to někdo sebere. Ale musím až ráno, jinak by na to přišly krysy.“ Dochází nám, že občas vídáme hubené Indy tlačící „nákladní kolo“ (tříkolka: vzadu vozík na dvou kolech, vepředu jedno kolo a řidítka) plné nepořádku – že by místní svoz odpadu?

Kam to „popeláři“ vozí, nevím. Jisté však je, že značná část odpadků se prostě pálí. „To se musí, jinak by tu byly krysy,“ ochotně nám vysvětluje soused. Snad ani nemusím dodávat, že jako spalovna poslouží plácek za domem nebo „země nikoho“ někde stranou.

Něco už je spálené, na zbytek přijde řada příště

Jak bychom ale mohli vyčítat zemi, kde žije 55 % obyvatel pod hranicí chudoby, že se nezabývá komunálním odpadem? Před každým domem a dokonce i před každou chatrčí a přístřeškem slumu je vždy úhledně zameteno. Někde vedle se pak válí hromádky čehokoliv. Mimo domov Indové nepotřebné věci odhazují, kam se jim zachce. A pak to někdo zamete na kupičky. Čas od času zahlédnete plápolající ohníčky, díky kterým se ve městě ještě nepřemnožily krysy. Tak jak je to s tím pořádkem?

Tahle chatrč stojí asi dvacet metrů od našeho luxusního obydlí. Zrovna doprali prádlo, proto ta louže, ale smetí kolem nenajdete.

Tahle žena bydlí jen kousek od nás. Právě zametá před svým domem.

Skoro před každým domem najdete tradiční kresbu "Kolam". Brzy ráno ženy vstanou, uklidí dům, pokropí zem před domem vodou smíchanou s kravským hnojem a nakreslí tento ornament. Kravský hnůj má antiseptické účinky a má chránit dům před nečistými věcmi. Ornamenty samotné mají mnoho podob. Obvykle se kreslí za pomoci pravidelné sítě bodů, které se pak různě pospojují. Tradičně je ženy vysypávají jemnou rýžovou moukou, někdy přidávají i žlutou a červenou barvu. Dnes se ale kreslí i křídou nebo na zpevněné povrchy rovnou trvalou barvou (to už ale ztrácí to kouzlo i rituální význam). Jen do domu, před kterým je Kolam, údajně vstupuje Lakšmí - indická bohyně bohatsví a blahobytu.