Představte si kopce porostlé hustými lesy. Kopce s hlubokými údolími a nespočetnými hřebeny táhnoucí se od východu k západu kam až dohlédnete. Trať úzkokolejného vláčku se tu zakousává do neuvěřitelně příkrých svahů a mašinka zvolna supí přes mostky a tunely až do 2000 metrů nad mořem. Tam po 6 hodinách cesty zastaví v konečné stanic připomínající orlí hnízdo. (Přes 900 mostů a tunelů na méně jak 90 km vyneslo trati místo na seznamu UNESCO.) Vystoupíte, ovane vás svěží vzduch a po dlouhé době pocítíte mírný chlad. Ocitli jste se v "summer capital" městě, které si za své nadvlády postavili Britové, aby se měli kam uchýlit, když indické pláně zachvátí letní 40-ti stupňová vedra.
Kopce kolem Shimly
Vláček... neustále někde zastavuje, obvykle na 10 - 20 minut
Cestu vláčkem jsem si přesto moc neužila. Od předchozího večera mi nebylo dobře a vstávání ve 4:20 tomu nepřidalo. Kdž jsme ve 12:30 v Kalce nastupovali do přeplněné II. třídy úzkokolejky, měli jsme pocit, že se tam s batohy už ani nemůžeme vejít. Radši jsem ani nepřemýšlela nad tím, jak celou cestu ve stoje přežiju. (A to jsem ještě měla za to, že oněch 100 km do Shimly pojedeme "jen" 4 hodiny). K našemu velkému překvapení jsme se do vagónu nacpali. A nejen to. Indové se přeskupili tak, že nás všechny tři pustili sednout!
Peťa živě konverzoval s indickými turisty, Shu pospávala, já tiše trpěla a doufala, že už ta příští stanice... Pak se mi udělalo líp a taky jsem se zapovídala. Když jsem se spolucestujícího mladého Inda ptala na tipy ohledně ubytování, ani se moc nerozmýšlel a pozval nás k sobě. Že bydlí se společníky svého podniku, který teď zakládá, a že u nich můžeme zůstat všichni tři, místa je dost. Chvíli jsme se ošívali, ale pak jse si řekli - proč ne? Uvidíme další indickou domácnost a ještě ušetříme. S těmito myšlenkami jsme obtěžkáni batohy pochodovali za naším hostitelem. On to taky neměl lehké, společně s kamarádem tahli dva pytle od cementu plné hliněnýmích kalíšků. "To je pro můj projekt," odpověděl, na naše zvědavé dotazy. " V Himachal Pradeshi se používá na prodej curd (česky bychom řekli jogurt) plast, já chci zavést tohle. Ještě večer připravíme curd a zítra to budeme prodávat v Shimle jako zkušební várku." Pochválili jsme mu bezva nápad, přijali jeho návrh na pomoc s propagací ("mohl bych vás vyfotit a použít na reklamu, to by se líp prodávalo") a ťapali jsme dál. Prý je zvyklý tvrdě pracovat a vstávat ráno v šest.
Časoprostor je v Indickém pojetí velmi relativní a tak nám cesta do jeho nedalekého domova zabrala půl hodiny (včetně jízdy autobusem), jogurt udělali až o dva dny později a pravidelné vstávání kolem šesté se projevovalo tak, že v 8:00 poprvé zamáčkli budík a někdy už v 10:00 vstáváli. Někdy i později. S těmito zkušenostmi je pro nás dost těžké uvěřit, že byl nominován na Nobelovu cenu za ekonomii, a že byl ministrem Uttar Pradesh pro plánování. Když ovšem svoje vypravování podložil několika novinovými výstřižky, začali jsme být ochotní připustit, že to může být pravda. Pak by mohla být také pravda, že nechal jako nimistr zatknout a následně "při útěku - on stejně nikdo nedokáže opak" zastřelit asi stovku zkourumpovaných úředníků. A protože byl poctivý, tak mu po pádu vlády obstavili účty a zkomplikovali život do té míry, že se musel přestěhovat do Himachal Pradesh a tady zkouší podnikat (údajně jeho životní sen), než bude příští rok znovu zvolen. (O tom, že bude zvolen a že předtím vybuduje prosperující podnik, vůbec nepochybuje) Jinak se ale choval jako naprostý buran, chrchlal, plival doma po podlaze a po dveřích, a když už jsme večer spali, ani jej nenapadlo být potichu - zpíval a povídal si se svými společnicemi vtipy (v hindi, jak jinak).
Žádné komentáře:
Okomentovat